Předpojatost k ostatním

Toto se týká mého zdraví:

Když někoho podceňuji, 
či jsem zaujatý proti jinému člověku, 
proti dítěti nebo dospělé osobě, 
ve skutečnosti ubližuji jen sám sobě.

Oslabuji sám sebe odsuzováním druhých. Ztrácím radost ze života a dobrou náladu.  Cítím se mizerně. Zmenší se moje odolnost. (To může být přesně prokázáno na hladině bílých krvinek.)

Sotva mě napadnou předsudky a ponižující myšlenky o jiném člověku, jsem chycen do pasti. Zjišťuji, že je obtížnější zcela se otevřít této osobě. Zjišťuji, že je obtížnější podívat se jí krásně do očí. K tomuto člověku už ze mne nevyzařuje to nejlepší spontánně a nenuceně. Začnu se se distancovat. Cítím se mizerně a provinile. V hloubi duše vím, že jsem se odloučil od toho nejlepšího, co ve mě je. S tímto člověkem si už nikdy "nezatancuji".
Neříkám, že je to jednoduché. Neříkám, že se mi daří žít bez kritizování a obviňování druhých, ale říkám toto: Potvrdilo se mi, že mé předsudky o druhých skutečně zraňují a oslabují jen mě. Kdykoliv tak činím, já sám se nikdy necítím dobře.

Člověk, který opovrhuje jinou osobou, nemůže být šťastným člověkem. To si uvědomuje každý.

Každého napadají negativní a předpojaté myšlenky o druhých. Nám všem se to stává. Otázkou je, jak budu tyto myšlenky reflektovat.

Takže když se přistihneš, jak někoho obviňuješ či soudíš, v duchu si představ, jak Tvá ruka ukazuje prstem. Když ukazuješ prstem a obviňuješ někoho jiného, máš tendenci zapomínat, že tři prsty ukazují na druhou stranu - na TEBE.

K. Pollak

STROM LŮNA

V mýtech a legendách jsou použity dva hlavní obrazy, jež symbolizují ženské energie. Prvním je pohár neboli grál, jenž představuje potenciál regenerace a transformace, a druhým strom či sloup, symbol dynamických, inspirujících, extatických energií. Obraz posvátného měsíčního stromu je velice starý a objevuje se opakovaně v náboženském umění tak různorodém, jako je například umění starobylé asyrské kultury nebo umění středověké a současné křesťanské církve.

V asyrském umění byl měsíční strom zobrazován s množstvím plodů a srpkem měsíce nad větvemi, i když se tento obraz někdy stylizoval i do sloupu s měsícem. Plody i měsíční strom se často zobrazovaly ozdobené světly nebo stuhami, což se podobá dnešnímu křesťanskému vánočnímu stromu nebo májce. Májku lze považovat za stylizovaný měsíční strom s kruhovým tancem bílých, červených a modrých stuh splétajících různé ženské energie tak aby vybudila jarní plodnost.

Mnoho lunárních bohyní bylo spojováno s konkrétním stromem, z nichž některé byly kouzelné a jiné patřily k obyčejným nebo profánním druhům. V řeckých mýtech představovala bohyně Athéna tvořivý oheň inspirace a reprezentoval jí olivovník. Řecký strom života rodil při stmívání a úsvitu zlatá jablka a nazýval se Héřiným stromem podle bohyně měsíce, jejíž jméno znamená "lůno".

Také jabloň se v bezpočtu legend a příběhů vyskytuje jako strom, který nese plody života, a jako zdroj menstruační moudrosti. V příbězích o Sněhurce a Adamovi a Evě přivolává plod jabloně menstruaci a "prokletí" smrti. Ve středověkém díle Vita Merlini (Merlinův život) se jablková žena objevuje jako nositelka smrti právě prostřednictvím ovoce stromu. Mladý merlin ji odmítá a ona se mu snaží pomstít později v životě tak, že mu podá k jídlu otrávená jablka. Přestože Merlin uniká svému osudu, jeho druzi jablka snědí a zešílí. V artušovské legendě je král Artuš, smrtelně zraněný v bitvě u Camlannu, odnesen Morganou La Fey na Avalon, Ostrov jablek na onom světě, aby se tam uzdravil. 

Dalším stromem s červeným ovocem a mocnou lunární obrazivostí je jeřáb. Jeřábu se v angličtině rovněž přezdívá mountain of ash (hora prachu) nebo witchwood (čarodějné dřevo). Dalším označením je quickbeam, které v přeneseném smyslu znamená "strom života". Vedle lískového ořechu a jablka jsou jeřabiny považovány za potravu bohů a jíst jasně červené plody bylo tabu. Červená barva má velmi starou souvislost s energiemi života: představuje krev života, krev zrození, krev plodnosti a menstruační krev. Podobně jako na Stromu lůna visí i na jeřábu trsy jasně červených plodů a věřilo se, že obsahují tvořivé energie, inspiraci, schopnost proroctví, uzdravování a divinace.

V Probuzení je Strom lůna osobním obrazem posvátného lunárního stromu, stromu života a poznání. Má tvar lůna, obsahuje plody života a formu luny ve svých větvích a umožňuje vědomé spojení mezi ženou, energiemi jejího cyklu a měsícem. Vody Stromu lůna jsou vodami ženina podvědomí: jsou vnitřním zdrojem tvůrčího impulzu a z těchto vod se rodí nápady a intuice. Voda vždy úzce souvisela s vnitřním světem a v dávnověku lidé vyjadřovali děkovné nebo prosebné modlitby tím způsobem, že házeli obětiny do vody. Vizualizací Stromu lůna a vhozením požadavku do vody může žena navázat spojení se svým zdrojem tvořivosti a umožnit zrod dětem-myšlenkám.

Ovoce Stromu lůna obsahuje poznání života a život propůjčující sílu menstruačního cyklu a rytmů života. Utržením ovoce v sobě Eva probouzí tyto rytmy a aktivuje vztah mezi svou myslí, lůnem a tvořivými energiemi. Plod si však nelze vzít bez toho, že se přijme rovněž had, protože právě zkušenost s hadem a jeho regenerujícími energiemi vede k poznání menstruačního cyklu.

M. Gray